Je doba koronavirová (rok 2020) a my vymýšlíme, kam letos na dovolenou. Podmínky, kam z Čech můžeme bez karantény, se mění každým dnem. Island bez šikmookých turistů byl celkem lákavý, ale nakonec to stejně vyhrálo Norsko. Náš pokus před třemi lety vyšel sice suprově, ale vlastně jsme neviděli spoustu věcí, které jsme měli v plánu vidět. A tak jsme se rozhodli pro druhý pokus a doufali v lepší (rozuměj sušší) podmínky, než tehdy.
Na začátek pár praktických postřehů:
- Ceny nafty se tam pohybují podle mně neznámého klíče. Někde jsem četla, že jsou ceny nejnižší v neděli večer, zatímco v pondělí ráno jsou ceny nejvyšší. Chvíli nám to tak i opravdu přišlo, ale nakonec jsme nejlevnější naftu za celou dobu koupili právě v pondělí ráno. Nicméně ceny nejsou jako u nás všude podobné, ale můžou se lišit i o 7 NOK za litr v rámci jednoho města. Takže to chce spíš chvíli jezdit, udělat si představu, co je zrovna levné a co drahé a pak vyčkávat, než narazím na to, co chci. Nám se takhle většinou stalo, že jsme narazili na něco ještě levnějšího.
- Téměř celý výlet se dá absolvovat bez hotovosti. Nicméně alespoň 100 NOK v drobných je dobré mít, především na parkování nebo průjezdy přes soukromé pozemky (často se hotovost dává do obálky do skříňky u cesty).
- Parkování na soukromých pozemcích (kterých je skoro většina a jsou často na začátcích různých treků a výletů) se má často platit přes Vipps, což je norská aplikace na placení.
- Jak už jsem psala v minulém článku o Norsku, spát se dá celkem kdekoli, co není soukromý pozemek. Těch je ale celkem hodně, takže hledání místa na spaní není vždycky tak jednoduché a rychlé, jak by se mohlo zdát. Občas nám k nalezení místa pomohla aplikace park4night. Primárně je asi spíš dělaná na zaparkování karavanu, ale i pro spaní se stanem se to dá celkem dobře využít. Tak dvakrát-třikrát nám zachránila prdel 😊.
- V červenci je Norsko plné malin a borůvek!
Kdy a jak jsme tam jeli?
Na cestu jsme se vydali tentokrát v červenci. Počasí bylo značně lepší, než minule, ale těžko říct, zda za to může zrovna ten měsíční posun. To, že má celá Evropa prázdniny nás tentokrát úplně netrápilo. Prázdniny ale mají i norové (červenec + srpen), kteří tentokrát poznávali krásy vlastní země. Žádné návaly lidí se ale podle mě nekonaly.
Cestu jsme začali plánovat pozdě a trajekty už byly dost drahé (což byla možná i kombinace toho, že jich letos rozhodně nejezdilo tolik, jako normálně). Vzali jsme to tedy tentokrát přes mosty přes Storebælt a Öresund. Naším cílem bylo se co nejrychleji dostat do Romsdalu, takže jsme pak jeli dlouho Švédskem. Vyráželi jsme v 6:00 a o půlnoci jsme byli na hranicích s Norskem. V té době byla západní část Švédska červená, takže jsme ani nevěděli, jestli nás přes ty hranice vůbec pustí.
Aby toho nebylo málo, Honza jel s ustřihlým rohem občanky po změně bydliště, zapomněl si doma pas a měli jsme propadlou technickou (která se v rámci EU dala odložit, ale Norsko v EU není).
Paní na hranicích ale byla hodná a po slovním ujištění, že jsme ve Švédsku netrávili žádný čas nás pustila. Kdybychom tam byli o týden či dva později, už bychom tam museli být v karanténě. Časování nám tedy vyšlo na jedničku!
Ale teď už k tomu výletování!
Slogen
Parkování: přímo na začátku trasy je placené parkoviště (asi 20 NOK). Jako bonus je tam ale voda, kadibudka i místa na rozložení stanu u řeky.
Terén: cesta nahoru má pouze něco přes 3 km, za to stoupání je 1 500 m. Je to hojně chozené a vyšlapané, takže se tu opravdu nikdo neztratí. Úplný vrcholek je lehce lezecký, ale jinak je to choďák. Ne daleko od startu je po cestě lavička s krásným výhledem a jako další bonus natažené hamaka!
Voda: vodu je možné nabrat na parkovišti na začátku trasy, po cestě už voda prakticky není - po 2.5 km v kamenité části je jeden pramínek, ale celkem jednoduše ho vůbec nemusíte potkat.
Čas: vyrážíme v 8:30, nahoře jsme ve 12:00 a zpátky dole v 16:00. Tento čas samozřejmě zahrnuje dlouhou dobu strávenou v hamace, svačinky i odpočívání ve stínu 😊.
Kousek od Slogenu je krásně čisté a brutálně ledové jezero, kde se lze po výletu svlažit v případě, že byste měli takové vedro jako my. Nedaleko je i kamenná plážička u fjordu, kde je posezení a záchod.
Knutshøe
Parkování: je zdarma na začátku hřebenovky. Není tam zas tolik míst, takže je lepší vyrazit na výlet včas.
Terén: šli jsme to po dvanácti hodinovém dešti a bylo to v pohodě. Po cestě byly pouze dva-tři lehké lezecké krůčky, které by takto po dešti mohly někoho vystrašit. Cesta je dobře viditelná a prošlapaná. Okruh má 12.5 km a stoupání 800 m.
Voda: kousek od parkoviště jsou potůčky, kde jde voda nabrat. Na samotném hřebínku už voda není.
Čas: celý okruh (začátek hřebínkem, zpátek spodem) nám trval necelých 5 hodin pohodovým temptem.
Norská klasika - Besseggen
Parkování: přímo u trajektu je možné parkovat maximálně 2 hodiny. K delšímu parkování slouží placené parkoviště vzdálené 1.7 km od naloďovacího místa. Za auto a den tu necháte 150 NOK, je možné zaplatit kartou ve stojánku na parkovišti. Odtud jezdí zdarma shuttle bus, přibližně každou půl hodinu (tam i zpět). Na parkovišti jsou i záchody s teplou vodou.
Terén: tento výlet je fakt klasika a je hodně chozený. Na začátek výletu (do Memurubu) se jezdí trajektem (jezdí několikrát denně a je dobré si lístek koupit předem). Značení je suprové a i bez něj je cesta tak prošlapaná, že se fakt neztratíte. Navíc pokud půjdete jenom trochu v turistické sezóně, tak tu rozhodně nebudete sami. Hřebenovka má 14 km a 1 200 m stoupání.
Po každých zhruba 5 km je na trase cedule s informací, kolik už jste ušli, kolik vám zbývá, a že se máte vrátit, pokud jste daný úsek šli déle než x hodin.
Převýšení se ani tolik nezdá, protože je celkem hezky rozložené po celém hřebeni. Největší je stoupání hned na začátku. Po cestě je jedno místo, které je lehce lezecké, ale zvládají ho i norské děti 😊 (což nejsou úplně obyčejné děti, jak se ukázalo). Na druhou stranu jsme potkali i skupinku dospělých, kteří šli tuhle trasu s průvodcem...
Voda: Po cestě je několik jezer a potůčků, kde lze případně vodu dobrat - asi s sebou netřeba brát víc než litr. V Gjendesheimu je i malá restaurace a krámek, kde si jde případně něco koupit.
Čas: hodně pohodovým tempem jsme šli celý hřeben 7 hodin. V informacích se udává 7-8, ale spíš by se to běžným tempem dalo stihnout za 6.
Dvoudenní výlet na Bakkanosi
Parkování: parkuje se u Jordalenské kapličky za nějaký ten poplatek přes Vipps. Jak jsme zjistili, je tento výlet hodně chozený a později už nezbylo moc míst na parkování, takže je lepší přijet včas.
Terén: opět velmi chozený a vyšlapaný trek. Místy je cesta bahnitá a močálovitá, ale nic, co by nešlo přeskákat nebo obejít a pohorky to nezvládly. Místy není cesta úplně jednoznačná, ale při zachování směru a stoupání (a občasného nakouknutí do map) cíl určitě neminete. Tam a zpět má trasa 17 km a 1000 m stoupání.
Voda: po cestě je pár míst, kde lze vodu dobrat. Poslední místo je ale u druhého jezera, od něj už voda v podstatě není (místy menší pramínky, které tam v sušší dny nemusí být). U parkoviště je velká řeka, ale přístup k ní není nejlepší.
Čas: cesta nahoru trvá přibližně 3 hodiny, stejně tak dolů. My šli na vrchol na večer, abychom si mohli užít parádní západ a další den ještě lepší východ slunce. Našli jsme nahoře alespoň tři plácky, kde by šlo rozložit stan. Přes noc tam s námi byl ještě jeden pán (který byl ale na vedlejším vrcholu) a další pár. Další den ráno šly nahoru vysloveně zástupy!
Tip: Pokud už jste jednou jeli Lærdalským tunelem, vezměte to tentokrát cestou tam přes Bjørgavegen (plošina nad tunelem). Stojí to tam taky za to!
Hornelen
Parkování: za drobný poplatek přes Vipps je parkování na začátku trasy (jdeme ze strany od Klubben).
Terén: cesta tam i zpět má dohromady 12 km a cca 1 000 m stoupání (mapy.cz zde mají špatné podklady). Začátek trasy je bahnitý, později jsou tam udělané kamenné schody. Ty ale netrvají příliš dlouho a nastupuje brutální bahňák. Po bahňáku ale přichází hezká kamenná cesta a zbytek už je skákání po kamenech, sem tam s lehkou pomocí rukou.
Voda: je v podstatě po celou dobu (až na úplně poslední vrcholový úsek). Dá se nabrat voda i kousek od parkoviště.
Čas: celkově nám sice výlet trvá 8 hodin, ale nutno říct, že minimálně dvě hodiny z toho zevlíme nahoře 😊 .
Tip: po cestě lze narazit na ostružiník morušku, která roste v rašeliništích. Jak nám řekl norský děda, sbírají se žluté plody.
Klovane
Parkování: je možné v kempu Oldevatn, ale je třeba se tam zeptat, protože tam žádné oficiální parkoviště pro turisty není.
Terén: na začátku je prudké monotónní stoupání lesem, po cestě není moc hezkých svačinkových míst. Vrchní část už je kamenitější a zajímavější. Tam a zpět má trasa 6 km a 1 000 m stoupání. Tahle trasa není často chozená, místy je trochu zarostlá, ale většinu doby celkem dobře viditelná.
Voda: nad lesem je jeden menší pramínek, kde lze dobrat (ale není zaručené, že je tam voda vždy). Vodu je tedy lepší dobrat buď v kempu nebo v říčce za chatou, která patří ke kempu. Kemp je u jezera, kde se dá případně vykoupat po návratu.
Čas: cesta nahoru trvá přibližně 2 hodiny, cesta dolů potom přibližně 1 hodinu. Tentokrát v časech není zahrnuto zevlení na vrcholu, které vám taky třeba hoďku zabere 😊.
Masdalhornet
Parkování: k začátku výletu se musí projet toll roadem (pár drobných se vhodí do obálky po cestě). Parkování je potom možné u chatek ve Vartdalsætra.
Terén: je to jeden z mála výletů, které nejsou značené na mapy.cz. Cesta je ale dobře viditelná a místy i značená. Částečně značená je na norských mapách norgeskart. Trasa vede přes Hesteryggen, dále přes hřebínek Trongegga až přes planinu k Masdalhornetu. Jinak je ale cesta pohodlná, místy blátivá. Tam i zpět má trasa cca 12 km a 700 m stoupání. Potkali jsme tu za celou dobu jenom tři lidi, takže pro odpočinek od lidí ideální volba!
Voda: po cestě k parkovišti je pár pramínků, kde lze vodu dobrat, při nástupu na hřebínek už ale žádná voda není.
Čas: Zpátky na začátku jsme byli po sedmi hodinách, ale minimálně tři hodiny jsme se opět věnovali zevlování a focení 😊 .
Saksa
Parkování: placené parkoviště je na začátku trasy, cena je 50 NOK a opět se dávají drobné v obálce do schránky. Na parkovišti je TOI TOI.
Terén: výstup do Saksa je další krpál, kde během 3.5 km nastoupáte 1 000 m. Cesta je hodně chozená, vyšlapaná a viditelná. Většina je příjemným terénem, jen na jednom či dvou místech bylo kluzké bahno v prudčím kusu, které bylo bez hůlek trochu nepříjemné.
Voda: u parkoviště teče řeka a na začátku trasy teče malý potůček zvrchu, kde jde vodu dobrat. Po cestě jinak není kde vodu dobrat.
Čas: nahoře jsme za necelé 3 hodiny s tím, že po cestě trochu zevlíme - ve třetině je přístřešek se sezením a záchodem. Cesta dolů nám potom trvá přibližně 1.5 hodiny.
Goksøyra
Parkování: špatně se popisuje, jelikož trasa není značená v mapy.cz, takže zde jsou GPS souřadnice.
Terén: po cestě jsme nepotkali moc lidí, ale přesto je cesta dobře prošlapaná a viditelná. Jedna část vede takovým mokřadem, kde není vždy úplně zřejmé, kudy jít, ale když se šlo nejlogičtější cestou, vždycky jsme po chvíli narazili na dalšího mužíka - nebylo se úplně kam ztratit. Stejně tak v kamenitých částech nebylo vždy úplně viditelné kudy jít, zejména za horšího a mlhavějšího počasí. Mužíci jsou ale relativně častí a dobře viditelní. Jak už jsem psala výše, cesta není vyznačená v mapy.cz, ale je značená v norských mapách. Tam a zpět má cesta přibližně 10 km a stoupání 1 200 m.
Voda: po cestě se několikrát přechází říčky, kde jde vodu dobrat, určitě netřeba brát s sebou více než litr.
Čas: nahoru nám cesta trvá přibližně 3 hodiny včetně dvou svačinek. Nahoře se dá opět dlouho zevlit, když jsme tam byli my, nádherně se tam honily mraky a bylo pořád co sledovat. Návrat nám trval (opět včetně dvou svačinek) 2 hodiny.
Toť vše, co jsme tentokrát v Norsku stihli (tedy kromě častých nákupů skořicových šneků). Norsko je prostě krásné a není ani potřeba jezdit na megaturistické destinace typu Trolltunga. Stačí vyjít na téměř libovolný kopec nad fjordem a budete mít zaručeně krásné výhledy a suprový zážitek!
Náklady na dovču (2 lidi, 3 týdny)
- Nafta: 10 093 Kč
- 2x průjezd po mostě přes Storebælt: 1 820 Kč
- Parkování: 654 Kč
- Suvenýrky: 2 692 Kč (marmelády, polštářek se sobem a vikingské panáčky ❤️)
- Jídlo v obchodech: 2 739 Kč
- Dobroty (restaurace, šneci, ...): 1 942 Kč
- Trajekt Gjendesheim - Memurubu: 835 Kč
- 2x průjezd po mostě přes Öresund: 2 000 Kč
- Tolls (trajekty, průjezdy): 1 738 Kč