Na podzim roku 2024 jsme opět dlouho přemýšleli, kam vyrazit na dovolenou. Skloubení málo dovolené, dítěte a požadavku na novou destinaci k objevování, je čím dál obtížnější. Volba tentokrát padla na Irsko. Letenky byly celkem levné (tedy alespoň předtím, než jsme si tam naklikali batohy, místo k sezení atd 😁), tak nám to přišlo jako dobrý nápad. No, nakonec jsme dali tunu peněz za obytnou dodávku, za kafíčka, za již zmíněné batohy atd., takže jsme se ve výsledku opět pohybovali s cenou dovolené okolo 100 tis. za dva týdny. S dítětem zjevně náš standard 😁. Pokud děti nemáte a zajímá vás prostě jen Irsko, přeskočte druhou kapitolu 😊.

Obytná dodávka v Irsku

Už dlouho jsme koketovali s myšlenkou zkusit dovolenou v obytňáku. Zatím vždy jsme to zavrhli s tím, že je cena většinou stejná, jako v ubytování, ale komfort je samozřejmě nižší. Na poslední dovolené na Tenerife ale manžel celou dobu litoval, že jsme nešli do obytňáku a byli jsme tak limitováni, co se týče východu a západu slunce s hezkým výhledem. Tentokrát jsme váhali především kvůli irskému počasí. Být zavřeni v dodávce několik dní kvůli dešti není něco, o co bychom úplně stáli. Nakonec jsme to ale riskli a dobře jsme udělali.

Dodávku jsme měli půjčenou od společnosti Black sheep. Byla v super stavu (až na úplné drobnosti), předání je možné kousek od letiště a personál byl také fajn. Dětskou sedačku nám půjčili, ačkoli nebylo možné zadat přímo v rezervačním formuláři (domlouvali jsme po telefonu).

Irsko je jedna z mála zemí, kde je dovolené spát volně v přírodě, pakliže se nejedná o národní park nebo soukromý pozemek. Místa ke spaní jsme vybírali buď podle aplikace Park4Night, podle mapy, nebo prostě nějakou náhodou. Na oficiálních parkovištích k oblíbenějším turistickým cílům byly často cedule, že se přes noc stát nesmí. My jsme úplně parkoviště k nocování nevyhledávali, takže toto pro nás nebylo úplně omezující. Pouze jednou se nám stalo, že nás o půlnoci vyhodil naštvaný pán, že mu parkujeme na pozemku. Místo zrovna bylo dobře hodnocené na Park4Night a nikde nebyla žádná cedule, která by nasvědčovala tomu, že bude nocování problém. Uprostřed noci jsme se tedy přesouvali jinam. Naštěstí to byla opravdu ojedinělá událost.

Jediné, co nám na obytné dodávce přišlo lehce otravné, byla výměna špinavé vody za čistou, a zbavení se nádoby ze záchoda. Vodou jsme se snažili šetřit, takže jsme měnili přibližně každých pět dní. Na záchod jsme také chodili jen výjimečně, zbavovali jsme se ho v průběhu pouze jednou a pak až na konci. Přespávat v kempu jsme nechtěli, tak se nám občas stalo, že nás z kempu s tímto požadavkem vyhodili. Prý pokud tam nechceme spát, nebudeme tam ani měnit vodu. Občas už také byly kempy zavřené. Většinou jsme ale přibližně za 10 eur pochodili (za vodu i záchod).

V Irsku s dítětem

Slýchali jsme, že Irsko není pro děti ideální. Absence dětských hřišť, židliček, autosedaček v taxicích, přebalovacích půltů atp. možná pár lidí odradí. Za mě to ale pro naší dvouleťačku bylo úplně super, a to hned z několika důvodů.

Co se týče dětských hřišť - ano, nepotkáte je na každém kroku jako v naší domovině. Za nás jsme jich ale potkali celkem dost. Téměř v každém městě alespoň jedno je. Nejednou jsme potkali hřiště poblíž nějaké kavárny. Hřiště byla většinou v super stavu a byla opravdu pěkná, většinou nakombinovaná pro větší i měnší děti. Dětské koutky jsme opravdu nikde nepotkali, ale já jsem osobně radši, že s námi dítě jí, než že si odbíhá někam hrát.

Absence autosedaček v taxi nás asi překvapila nejvíce. Když jsme se ptali místních, jak se řeší přeprava malých dětí z letiště, řekli nám, že v taxi je standard mít je na klíně. Pokud bychom prý stáli o dětskou sedačku, museli bychom si objednat nějaký privátní vůz. My jeli pouze tři minuty z letiště na místo, kde jsme si vyzvedávali dodávku, takže jsme to neřešili a dítě dali na klín.

Ovce, krávy a koně (hlavně teda ovce) jsou v Irsku všudypřítomné (především na západě). Pro malou to byla velká motivace vydržet v autě (sledovali jsme z okýnka) a zároveň i ťapat na výletech (kdo by si za tou ovečkou nedošel, že). Několikrát jsme po cestě potkali cedule na kontaktní minifarmy. Náhodou jsme narazili u silnice i na krmení ovcí granulkama. Pro malou to byl super zážitek.

Zdá se mi, že Irsko je úplně super na krátké výlety (kolem 5-7 km), které se dají v pohodě zvládnout s pomalými ťapálisty. Dále některé z nich sepíšu.

Občas jsme potkali i ty dětské židličky. Většinou někde hodně schované a většinou jsme na ně narazili až při odchodu, když jsme šli na WC. Ani jednou jsme se ale nesetkali s kyselými obličeji personálu, když jsme s dítětem vešli. Naopak, všichni byli hrozně milí a usměvaví. Za sebe hlasuji pro podniky bez židliček, ale s milou obsluhou!

Kočárek jsme se tentokrát ani neobtěžovali brát. Nechtěli jsme ho nikde uskladňovat v dodávce a na většině výletů by nám byl stejně k ničemu. Pokud je ale někdo vyloženě kočárkový, určitě se najde dost výletů i pro kočárky.

Počasí v Irsku

Do Irska jsme zavítali v druhé půlce září. Nejspíš jsme měli více štěstí, než rozumu. Téměř celý první týden jsme měli azuro, vedro, žádný déšť. Chodili jsme jen v tričku a cachtali si nohy v jezírkách. Místní nám ale celkem často vyprávěli, jaké máme štěstí, že takové počasí není vůbec běžné. Druhý týden jsme měli chladněji, zataženo, občas nějaké přeháňky, na některých místech celkem silný vítr.

Když jsme koukali před odletem na předpověď, vypadalo to, že nám bude dva týdny pršet. Nakonec jsme se před deštěm schovávali pouze jedno odpoledne, které jsme s malou vyřešili sešitem s úkoly a samolepkami. Předpověď se každopádně často tvářila hůř, než jaké to nakonec bylo. Připraven ale musí být člověk v Irsku na vše!

Krátké pěší výlety

Mahon falls

Od parkoviště k vyhlídce na vodopády je to 1,4 km. Cesta je sjízdná i kočárkem. Není to vyloženě asfalt, ale zpevněná cesta. Pokud máte větší ambice, dá se jít okruh dlouhý 4,1 km. Od vyhlídky k vodopádu se musíte vydat po pravé straně řeky do kopce. Cesta není značená, ale je trochu prochozená. Nad vodopádem se opět řeka přejde a jde se přes sedlo. Na mapy.cz je cesta vyznačená. Odměnou za stoupání jsou ovečky pasoucí se nad vodopádem a pěkný výhled do údolí.

Na místě se nám tak líbilo, že jsme na parkovišti zůstali přes noc. Krom ovcí jsme tam měli naprosté soukromí.

Ballysaggartmore Towers a Gatehouse ruins

Moc pěkná kratičká procházka. Celý okruh má pouze 1,8 km a vede hned přes dvě zříceniny. První je vstupní brána, druhou věže s mostem. Musím říct, že z části kolem řeky úplně dýchá Irsko tak, jak si ho každý představuje.

Kilkee cliffs

Od parkoviště k hlavní vyhlídce je to 1,5 km, takže opět kratičká procházka. Nám se tyto útesy líbily asi nejvíc (nebo alespoň víc, než turisticky přeplněné Moherské útesy).

Na parkoviště není dovolen vjezd karavanům a obytným dodávkám (mají tam tyč omezující vjezd podle výšky). Píchli jsme to tedy před parkoviště a naštěstí to v tu dobu nikomu nevadilo. Kousek od parkoviště se při odlivu vytváří v zátoce jezírko, ve kterém se otrlí irčané koupou.

Muckross lake

Kolem celého jezera vede jednosměrná cyklostezka, my šli pouze část dlouhou 1,6 km (jedním směrem) se zastávkou v kavárně Dinis Cottage (zákusky dobrý, kafe nic moc). Po cestě stojí za to se podívat na Old Weir Bridge. My měli zrovna krásné letní počasí, takže jsme i vyráchali nohy v Bog Bay. U kavárny je také možnost zaplatit si plavbu na lodičce po jezeře.

Burren NP

Velmi zajímavý národní park plný popraskaných vápencových skal. My šli v této oblasti výlet zvaný Mullaghmore loop blue. Nedaleko začátku trasy jsme i nocovali.

Connemara - Diamond hill

Oblast kolem návštěvního centra Connemara nám přišla úplně super. U centra je velké parkoviště (nesmí se nocovat), dětské hřiště, kavárna a výběhy pro typické connemarské poníky. Udělali jsme si zde výlet až na vrchol Diamond hill, který má celkem necelých 7 km. Navečer se to tady ale brutálně hemžilo muchničkami.

Croaghaun

Vycházeli jsme z parkoviště u Keem Bay (nesmí se nocovat). Měli jsme zde v plánu výstup na Croaghaun (688 mnm) a dále udělat okruh přes Benmore (necelých 7 km).

Tady ovšem cesta není ani značená, ani vychozená. Prodírali jsme se zde vřesovišti a drali se prostě nahoru.

Několikrát už jsme to chtěli otočit. Naštěstí jsme vydrželi a nahoře nás čekal parádní výhled. Doporučuji si popojít i na západnější podvrcholek. Na orkuh jsme se ale vyprdli a přibližně stejnou cestou jsme se vrátili zpět na parkoviště. Na přespání jsme si dojeli k nedaleké přehradě Lough acorrymore dam, kde jsou také hezké výhledy a možnosti výletů.

Slieve leage

Krásné barevné útesy s možností celkem libovolně dlouhé procházky. My přijeli až navečer s tím, že si vyjedeme na vrchní parkoviště, podíváme se na západ slunce a když to půjde, přenocujeme zde. Pravda, neměli jsme to úplně pogooglený 😊.

U spodního placeného parkoviště je brána a zákaz vjezdu na parkoviště vrchní. Za parkování zde chtějí 5 eur.

Co není úplně fajn je, že ze spodního parkoviště k hornímu (kde jsou výlety, výhledy apod.) vede pouze asfaltka, která je dlouhá necelé 2 km. Je třeba s tím počítat při plánování výletu.

Naštěstí při naší návštěvě byla na parkovišti starší paní, která měla v moci povolit vjezd na vrchní parkoviště vyvoleným návštěvníkům (rozuměj starším lidem nebo rodinám s malými dětmi). Když se paní dozvěděla, že máme malé dítě a brali bychom ho nahoru v nosítku, vjezd nám povolila. To nám umožnilo se nahoře trochu projít a podívat se na jeden z nejlepších západů slunce!

Malin head - Skildrenmore a Skildrenbeg

Z parkoviště k útesům vede pohodlná cesta dlouhá cca 1,2 km. Dá se jít ještě dál až na vyhlídku Devils bridge. Určitě doporučuji dojít až sem. Na parkovišti je možné i nocovat.

Obrův chodník

Obrův chodník sice neleží v Irsku, nicméně při cestě do Irska asi málokdo návštěvu vynechá. Pokud si půjčujete auto, je potřeba si zjistit, zda můžete přejet hranice.

Přímo u návštěvního centra lze parkovat pouze pokud jste členem National Trust. V opačném případě je možné parkovat na vedlejším parkovišti (u The Boat House). Na obrův chodník potom vede několik různých cest podle obtížnosti. Ta nejjednodušší je sjízdná i s kočárkem a také zde jezdí autobus. Za vidění stojí i vyhlídka na amfiteátr.

Mikrozastávky

Kromě krátkých výletů jsme po cestě zvládli i spoustu tzn. mikrozastávek. Tedy hezkých míst, kde lze v podstatě jen vylézt z auta, mrknout se krátce po okolí, dát si svačinu, udělat pár kroků, když je nálada. Nezaberou ale víc, než pár minut až pár desítek minut.

Jezera Lough bray

Domy Deck of Cards v Cobh a místní katedrála St Colman's

Gap of Dunloe a Cushvally lake - odtud nás v noci vyhodili

Conor pass

Vyhlídka na Slea head

Coumeenoole beach a vyhlídka na Dunmore head, Dún Binne

Moherské útesy - jediné placené útesy, kde jsme byli. Za mě byly ostatní lepší.

Starý hřbitov Kilmacduagh Abbey

Omey island - ostrov, na který se dá dostat pouze při odlivu. Parkuje se na západní straně Claddaghduff a následují se dopravní značky.

Pine island

Kylemore Abbey - možnost projít si zámek nebo nedaleké zahrady

Burrishoole Abbey - další ze starověkých hřbitovů

Vodopád a jezero Glencar

Secret Waterfall Donegal - vodopád, ke kterému je možné se dostat pouze při odlivu. Parkování možné zde. Následuje kraťoučká procházka po čárkované cestě v mapách k vodopádu. Cesta není obtížná, ale lodičky nebrat.

Závěrem

Neměli jsme od Irska velká očekávání, byla to pro nás jen další destinace, kde jsme ještě nebyli a jakžtakž splňuje naše požadavky. Když jsme odjížděli, neměli jsme úplně přesný plán, trochu jsme ho měnili "za jízdy" podle situace. Nakonec jsme ale vylezli na víc kopců, než bylo v plánu - zjistili jsme, že i v Irsku nějaké jsou. Parádně jsme si to užili a dcerce jsme dali zas pár cestovatelských zážitků!